Asistent s know-how mistra: nováčkům odpovídá jeho slovy.

Mistr, který v dílně pracoval od otevření, oznámil, že za rok odchází do důchodu. Znal každý stroj, jeho nálady i to, jak se chová v zimě. Nic z toho nebylo zapsané. Ředitel dílny, syn zakladatele, to řekl přesně: „Až odejde, odejde s ním polovina dílny.“

Jak se k nám dostali

Ředitel nám zavolal po tom, co se nováček pokazil frézku a mistr ho z druhého konce haly poznal po zvuku. Chtěl vědět, jestli se dá udělat něco víc než manuál, který se stejně nikdo nečte. Po prvním hovoru jsme se shodli na jedné věci: nebudeme psát příručku. Chceme, aby se nováček zeptal a dostal odpověď mistrovými slovy.

Mistrovi jsme to řekli rovnou. Že tu nejde o to, aby ho někdo nahradil. Jde o to, aby jeho zkušenosti zůstaly dílně, a on sám rozhodne, co z nich a jak se řekne. Souhlasil s jednou podmínkou: odpovědi si projde, než se dostanou k lidem.

Rozhovory u strojů

Znalost se v dílně nedá sepsat u stolu, protože je rozložená po strojích. Chodili jsme proto s mistrem od stroje ke stroji. Mluvil, my jsme zapisovali, fotili a nahrávali zvuk.

Frézka č. 3

„Když je ráno studená, posuv se zasekává. Nech ji pár minut běžet naprázdno a až potom dotáhni vedení.“ Tohle nikde nebylo. Mistr to dělal automaticky patnáct let a nikdy to nikomu neřekl, protože nikdo se neptal. Zapsali jsme to i s fotkou vedení, na kterou ukazoval.

Hydraulický lis

„Než se porouchá, změní zvuk.“ Nahráli jsme zdravý lis a pak jeden, který už byl unavený. Rozdíl jsme na displeji neviděli, ale slyšet byl hned. Dnes je u odpovědi o lisu zvuk, který si nováček může pustit.

Svařovna

Tady mistr zavrtěl hlavou: „Za vlhka přidat proud a drát dát o stupeň jinak.“ Sešit s nastavením nikdy neexistoval. Poprvé vznikla tabulka podle počasí a mistr při psaní dvakrát opravil, co původně řekl. To jsou věci, které se z hlavy tak snadno nedostanou.

Brusky

„Kotouč měnit dřív, než se zdá nutné. Pozdní výměna zkazí celou dávku.“ Z toho vzniklo pravidlo i s vysvětlením, proč právě tehdy. Nováček si pravidlo zapamatuje, jen když ví, proč platí.

Jak vznikl asistent

Z rozhovorů, poznámek z údržby, fotek a nahrávek jsme postavili asistenta. Nováček se zeptá do mobilu přímo u stroje a dostane odpověď mistrovými slovy. Pod odpovědí vždy vidí, odkud to asistent ví: „Rozhovor u stroje 3“, „Poznámky z údržby“. Když se ptá na něco, co mistr neřekl, asistent to přizná.

Mistr si odpovědi prošel sám. Dvě opravil, jednu přepsal celou, protože ji my zjednodušili tak, až to nebyla pravda. Teprve potom jsme asistenta pustili k lidem v dílně. První týden se ho ptali hlavně nováčci. Druhý týden i zkušení, a to nás potěšilo nejvíc.

Co když asistent neví

Řekne to a pošle dotaz mistrovi nebo vedoucímu směny. Odpověď se pak doplní, takže příště ji asistent už zná. Po odchodu mistra půjdou dotazy vedoucímu směny a znalosti se budou dál doplňovat. Systém tak roste, i když jeho zdroj už v dílně není.

Co to přineslo

Dřív věděl, jak na každý stroj, jeden člověk, a všichni stáli ve frontě na jeho otázky. Dnes je odpověď v mobilu u stroje. Ředitel říká, že největší změna je klid: konečně ví, že odchod jednoho člověka nezastaví dílnu.

Příště bychom nahrávky začali dřív. Mistr měl po roce dvakrát víc práce, než očekával, a věci, které si pamatuje jen v situaci (třeba hlas stroje), bylo nejlepší zachytit, když se opravdu dějí.